Utrhl jsem květinu, zvadla mi.
Až pak jsem pochopil, že krásy se je třeba dotýkat srdcem.
Na to jsou zde květiny, které mají určenou dobu vydechovat svou krátkodobou sladkost a odejít.
Krása je v neposkvrněné duši kterou vyzařuje spravedlivé vzezření.
Existuje jen jeden druh krásy, který může přesahovat všechny časy.
A mnoho žen tuto krásu vlastní i když různým způsobem. Nicméně krása mnoho mluví o tom, co rychle upoutá oko: pěkně tvarované údy a rysy, které činí vzezření žen přitažlivým.
Avšak je to krása ducha, která sama osvěcuje oči a proměňuje prosté ženy v nádherně moudré.
Tato krása je v ženách které jsou upřímně laskavé a půvabné, které se zajímají o druhé.
Jsou to ženy, které zapomínají na sebe a tyto se pak stávají dobrými matkami.
Jsou to ty, které přijímají každý úsek života ochotně a usilují o jeho vrchol – ty mají trvalou krásu, která žije a nikdy neumírá.
Někteří lidé tyto půvaby přeházeli.
Stráví mnoho času tím, že se pokouší zdokonalit svá těla a činí je krásnými, ale zanedbávají své vnitřní já, jedinečnou a krásnou duši kterou jim dal Bůh.
Jsou nerozumní a nechápaví, neboť časem jejich těla, která jsou pouhým vnějším obalem, už nebudou. Potom všechen nepřiměřený čas, strávený na úpravu zevnějšku, bude zbytečný.
Pravá krása je ovšem krása duše, která vyzařuje z očí a mění dokonce i prostou ženu v krásnou.
Radka
ICQ: 359-209-854https://www.cestykesvetlu.cz/kosmoobrazy/index.html