1. Když se nebudu chtít znovu narodit, prostě se nenarodím.

    Pravda : buď přicházíme z vlastní touhy nebo jsme posláni

2. Pověřím nebo požádám někoho, aby za mne moji karmu vyřešil.

    Pravda : za svou karmu platíme každý sám, ale jsou tu malé výjimky, jako například matka může prosit, aby mohla převzít na sebe část karmy svého dítěte a zaplatí sama nemocí či jinak,někdy je to povoleno.

    Můžeme poprosit někoho, aby nám pomohl najít příčinu karmického zatížení a aby nám pomohl tuto příčinu čistit, ale platit musíme sami, a sice:

- poprosit o odpuštění osobu (nemusí žít ve fyzickém těle na Zemi v současnosti), které jsme ublížili, musíme sami

- někomu odpustit, že nám kdysi ublížil, musíme sami aplikací zákona odpuštění

- odpustit sobě opět musíme sami, že jsme osobě X.Y. v tom a tom životě ublížili tím a tím způsobem.

    Karmu neboli provinění neuplatíme penězi a odpuštění si také nekoupíme. Vše musíme prožít, procítit a prosvětlit. Světlo je mocný činitel, rozptýlí tmu a svítí na konci Cesty našich životů. Až se k němu dokulháme, nebudeme se muset vracet sem. I vývoj duše na planetě Zemi jednou končí.

3. Správný názor je, že ne každý, koho považujeme za svého energetického upíra, tím naším energetickým upírem ve skutečnosti je.

    Stává se mi často, že se setkávám u někoho s názorem, že protože on se ve společnosti člověka X.Y. necítí dobře, přítomnost osoby X.Y. mu vadí a vyvolává u něho různé bolesti, je osoba X.Y. jeho energetickým upírem, který si bere jeho životní energii. Pravda ale bývá jiná. Pokud je mezi těmito dvěma osobami karmický vztah ( ten obvykle vzniká tehdy, když jedna osoba kdysi silně ublížila druhé, je jedno, kdo komu, protože pokud mi někdo silně ublížil, tak jsem ho za toto ublížení nenáviděla, a tím mu posílala negativní energii, a tak jsem mu na oplátku vlastně také ubližovala), tak pokud jde o tak zvanou zralou karmu k řešení, pak se tyto negativní energie, uložené v podvědomí obou osob aktivují a způsobují výše uvedené potíže. Záleží ovšem na citlivosti zmíněných osob, osoby s menší citlivostí mohou při jakémkoli kontaktu pouze cítit nepohodlí a ona osoba je jim pouze nepříjemná. Osoby s velkou citlivostí pak mohou mít při jakémkoli kontaktu s druhou osobou ( může jít i o kontakt nepřímý pomocí knihy, jakéhokoli jejího předmětu, při čtení článku, který ona osoba napsala) silné fyzické potíže, které vyvolává ona aktivovaná negativní energie. Mohou to být potíže s dýcháním, točení hlavy jdoucí až do mdloby, bolesti u srdce atd.Umístění oblasti potíží záleží na tom, na kterém místě v auře dotyčného člověka je tato negativní energie uložena, obvykle bývá i na více místech. Jak se dostat z toho, jak to řešit? Vyřešení je v našem sebepoznání, v pochopení daného karmického vztahu, v pochopení, zda jsem ublížila já sama jemu a tím i sobě, nebo to bylo obráceně. Vždycky, když někomu ublížím, ublížím i sobě. Když jsem schopná toto pochopit, jsem schopná nějak tuto zátěž vyřešit. Pochopím, že toto zatížení se zobrazilo na některých nebo na všech jemnohmotných tělech jako energetický blok, který vyvolává problémy i na těle fyzickém. Při jakémkoli kontaktu nablízko nebo na dálku (po telefonu, dárkem atd.) se mohou tyto uložené negace v mé auře aktivovat a začíná bolest, vyčerpání, rozladěnost, podrážděnost, třes svalů a jiné. Toto sebepoznávání je vlastně boj s vlastním egem, s touto společenskou maskou, kterou jsme si vytvořili pod záminkou, abych přežila.

    Když toto všechno pochopím, pak jsem nachystaná k čištění těchto uložených negací, a to je jiná kapitola.

4. Další nesprávný názor je tento: jsem zvědavá, chtěla bych vědět, čím vším jsem byla.

Nevyplácí se být jenom zvědavá a nechtít řešit. Žijme tak, abychom toto řešení nepotřebovali, ale kdo je takový? Jsme lidé chybující. Žijme čistě a nebudeme zatížení.

5. Při této nově nastoupené cestě mohu myslet stejně jako dříve.

    Ať se nám to líbí nebo nelíbí, je třeba, abychom si začali hlídat svoje myšlenky a změnili způsob svého myšlení.

    Můj duchovní ochránce mne vede cestou pokusů a omylů k poznání. Mám dojem, že tato moje cesta nikdy neskončí. Uvedu příklad: po přečtení jednoho emailu od své známé, na který jsem odpověděla svými radami, jsem si téměř zlomila brýle. Napadla mne myšlenka:"To jsem ale nešika." Ta správná myšlenka měla být:"Co mi chcete sdělit, co vidím špatně?" Tato myšlenka mne ale nenapadla. Pak přišel další email, na který jsem zase odpověděla svými radami.

Posléze mne začalo bolet pravé oko, cítila jsem v něm překážku, která tam nebyla, oko zčervenalo neustálým mnutím a vtom mi to došlo:"Co vidím špatně?" Uvědomila jsem si, že to byla moje špatná reakce na emaily od mé známé, neznámé. Ona nechtěla žádné rady, potřebovala pouze vrbu, které by se vyzpovídala ze svých potíží. A bylo vyřešeno, nebyla potřeba žádná návštěva u očního lékaře. Brýle jsem vyrovnala, sedí na nose zase rovně, oko jsem vypláchla Diamantovou vodou a během pár hodin bylo po problému.

    Závěr? Děkuji za cestu, kterou jsem vedena, po které je mi dovoleno jít, i když je bolestná.

6. Tohoto nového způsobu myšlení je třeba se bát.

To je další omyl Změna myšlení, o kterém neustále mluvíme, nám přináší nové, pozitivně laděné energie, která nám dodávají nový náboj, vzpruhu do dalšího života. Přinášejí pomoc pro naše očišťování.

7. Stydím se před sebou za své minulé činy.

Stydět se sice mohu, ale to mi těžko pomůže. Ten stud je třeba změnit v přijetí, je-li to třeba a přijetí změnit v poznání, a to je už jen krůček k pokání - k očištění.

    Určitě těch omylů je mnohem více, ale toto jsou ty nejčastější.